Homo familiaris na 40 způsobů

aneb studentská výměna s gymnazisty z Neckargemündu 2024

Vzájemný pobyt v českých a německých rodinách, běžné vyučování i spoustu zajímavého programu na krásných místech mohli okusit ve dvou červnových týdnech žáci našeho gymnázia a gymnázia Maxe Borna z německého Neckargemündu. Týkalo se to zhruba 40 rodin. „Mně to dalo nejvíce vztahově. Beru Charlottu jako kámošku na celý život,“ říká česká účastnice Maruška B.

H o m o f a m i l i a r i s n a 4 0 z p ů s o b ů

aneb studentská výměna s gymnazisty z Neckargemündu 2024

Vzájemný pobyt v českých a německých rodinách, běžné vyučování i spoustu zajímavého programu na krásných místech mohli okusit ve dvou červnových týdnech žáci našeho gymnázia a gymnázia Maxe Borna z německého Neckargemündu. Týkalo se to zhruba 40 rodin. „Mně to dalo nejvíce vztahově. Beru Charlottu jako kámošku na celý život,“ říká česká účastnice Maruška B.

Když jsme dorazili v prvním červnovém týdnu do Neckargemündu, část města byla ještě zaplavená. Řeka Neckar byla plná bahnité vody a hnala se překotně s rozvířenou hladinou ulice neulice. Několika domy řízeně proháněli čerpadly říční vodu, aby vyrovnali tlaky a nepoškodily se jim mnohdy historické domy z hrázděného zdiva. Vnímali jsme, že my přijíždíme jako reprezentanti všedních poklidných časů, ale v životě se vždy děje vše současně.

Děti bydlely jednotlivě v rodinách a mohly tak zažít něco z chodu jiné domácnosti, vyzkoušet si svou němčinu a angličtinu, pokusit se adaptovat v cizím prostředí… Program jsme měli nabitý. Podívali jsme se letos do Frankfurtu, kde jsme navštívili přírodovědné muzeum Senckenberg a botanickou zahradu Palmengarten, v níž jsme si udělali i obědový piknik. Při cestě do samotného centra jsme vyzkoušeli mimo jiné zdejší metro, proti kterému je to naše pražské jízdou „na dvorečku“. Nedaleký historický Heidelberg jsme tentokrát zažili při noční prohlídce s ponocným a dozvěděli jsme se mnoho o běžném životě ve středověku. Úspěšně jsme se vyprostili ze všech modů únikových her ve smíšených skupinkách. Prozkoumali jsme francouzské a anglické zahrady zámku ve Schwetzingen a pozdravili jsme zvířata v zoo v Karlsruhe. Byli jsme také vřele přijati na zdejší radnici srdečným starostou panem Frankem Volkem, který své funkční období končil povodněmi a loučením s naší českou studentskou skupinou.

Druhý červnový týden naši žáci finišovali ve své škole s posledními testy a známkami před uzavřením klasifikace a třetí týden nám němečtí studenti oplatili návštěvu a přijeli k nám. V německé skupině bylo i několik česky mluvících účastníků z bilingvních rodin, kde pro českou stranu nebyl přínos prvotně jazykový, ale mile vztahový. „My jsme si s Jakubem sedli. Celkově bylo super poznat nové lidi. Po školním programu jsme měli vždycky ještě svůj vlastní a bavilo nás to,“ říká Tonda V. Během českého programu jsme vzali naše německé přátele do místního muzea na Krýzovy jesličky a do Muzea gobelínů, kde pro nás měli krom krásné prohlídky připravený i workshop. Také nás osobně pozdravil pan starosta Michal Kozár. V Praze jsme navštívili Neviditelnou výstavu, Staré židovské město a mnoho dalšího. V Českém Krumlově jsme vedle zámku pobyli také ve Fotoateliéru a muzeu Seidel, které vypráví o osudech několika generací rodiny fotografů. Vyfotili jsme se tu v autentických historických kostýmech a zkusili si vyvolat fotografii. V rámci discgolfového odpoledne v našem městě jsme sice jeden disk utopili v Nežárce, zato byl prostor dobře se bavit a pobývat v příjemném stínu našeho parku. Grilování, rodinné večeře, fotbal nebo bowling se uskutečnily v soukromé režii studentů a jejich rodin.

Za poslední dva roky výrazně stoupla cena dopravy, takže jsme velmi ocenili finanční pomoc z Česko-německého fondu budoucnosti, který nám v letošním roce hradí polovinu nákladů. Mohli jsme tak svobodněji pokračovat již v generační tradici těchto hezkých setkání, aniž bychom tak výrazně zasáhli do rodinných rozpočtů účastníků. Se studentskými výměnami začali hned po revoluci tehdejší ředitelé našich škol, naši starostové a kolegové učitelé. Na tyto pobyty vzpomínají dnes s povděkem mnozí rodiče našich současných studentů, jak se od nich dozvídáme třeba během dne otevřených dveří. A vznikají nové příběhy. „S Meriel se chceme vídat dál i soukromě. Tahle akce mi hodně dala jazykově i vztahově. Lépe jsme se poznali i mezi sebou v české skupině a za to jsem také ráda,“ dodává Ema B.

Jana Kittová a Alena Kubátová