Událost v JH před čtyřiceti lety

Výstava je připomínkou události, která se odehrála v našem městě právě před čtyřiceti lety. StB tehdy provedla největší akci v Jindřichově Hradci namířenou proti tzv. „volné a neorganizované mládeže.“ Pod pojmem „volná mládež“ rozuměl komunistický režim mladé lidi, kteří si chtěli žít po svém a ne podle ideologických vzorců a šablon. Skupina byla velmi široká, byly do ní řazeny posluchači rockové hudby a metalu, tzv. „máničky“, členové a sympatizanti undergroundu, punku, ale do určité míry i mladí trampové a posluchači folku. Komunistický režim, stejně jako všechny podobné režimy nesnášel nic, co neměl pod kontrolou.  Co vybočovalo z linie, vnímal a hodnotil, jako nebezpečné. To se týkalo i tzv. „volné mládeže“, která byla sledována a šikanována úřady i bezpečnostní aparátem. Vadily všechny spontánní aktivity a tzv. „západní způsob života“, vadila rocková i punková hudba, dlouhé i různě upravené a obarvené vlasy nápisy na tričkách a bundách, zejména ty anglické, tedy vše co vybočovalo z oficiálního, režimem posvěceného kánonu. To vše bylo označováno jako ideově závadné a nepřátelské

Boj proti tzv. „volné mládeže“ byl řízen na celostátní úrovni a důležitou roli v něm hrála StB a proti skupinám i jednotlivcům bylo postupováno velmi tvrdě (vyhazovy ze škol a ze zaměstnání, trestní stíhání, pokuty, apod.). Ve většině případů se paradoxně jednalo o aktivity, které neměly s politikou nic společného, ti kdo se jich účastnili, si chtěli jen žít po svém. „Protistátní“, neboli protirežimní akce z nich udělala až zaslepenost a hloupost stranického, státního a bezpečnostního aparátu. Dokladem naprostého nepochopení mladých pak bylo označování rockerů i stoupenců levicového hnutí punk jako fašistů.

Na počátku osmdesátých let se takováto „skupina“ objevila i v našem městě. Ústřední postavou byl fotograf Jaroslav Havlík, který v těch letech působil jak správce místního židovského hřbitova, podle čehož byl celý případ pojmenován „Hřbitov“.  Za Havlíkem začali brzy jezdit kamarádi z Prahy, k nimž se postupně připojila i řada mladých lidí z Jindřichova Hradce. Mezi návštěvníky byli i členové ve své době známých hudebních skupin Extempore, Žlutý pes nebo zpěvačka Jana Kratochvílová.

StB děni na židovském hřbitově sledovala několik let. Vše vyvrcholilo v září a v říjnu 1982, kdy tam provedla dva velké zátahy, při nichž zadržela skoro tři desítky lidí.

Dne 28. 10. 1982 StB zadržela a zkontrolovala 24 mladých lidí ve věku 17 – 25 let, 16 mužů a 8 žen. Většinou pracovali nebo se učili v dělnických profesích, mnozí si dálkově dodělávali střední vzdělání. Dvě dívky studovaly Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci, jedna studovala Pedagogickou fakulty v Českých Budějovicích.

Se všemi byl proveden pohovor a informováni jejich zaměstnavatelé. U studentů dálkového studia byl vyvíjen tlak na jejich vyloučení. Děkanát Pedagogické fakulty a ředitel gymnázia byli informováni o účasti svých studentek na akcích na židovském hřbitově. Dva stálí účastníci Zdeněk Kasper a Miroslav Snížek, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání, se na dlouhá léta stali terčem šikany StB. Jaroslavu Havlíkovi se naštěstí podařilo emigrovat.

Akce „Hřbitov“ byla sice největší, nebyl ale jediná. O rok později v roce 1983 zahájila StB v rámci celostátní akce „Odpad“ boj proti punku. V okrese Jindřichův Hradec se podle ní objevilo několik punkových skupin o počtu cca 40 osob. Tak velká akce proti mladým lidem, jako byla akce „Hřbitov“ však již v našem městě neproběhla.

Text: Mgr. Libor Svoboda, Ph. D.

Foto: L. Vetýšková